Kniha, která mě dostala

4. dubna 2017 v 17:56 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Musím vám všem něco říct. Poslední dobou mě totiž naprosto dostala jedna kniha, do které bych to nikdy neřekla. Má pověst sentimentálního románku pro dospívající dívky, tudíž jsem od ní nečekala nic extra, jen jsem si chtěla zkrátit večery.
A představte si: narazila jsem na skutečný klenot.
Tohle dílo mě rozsekalo!

O jakou knihu jde?

Malé ženy!

Tohle dílko je pro mě naprostým překvapením a balzámem na vystresovaný mozek, kterému se v noci nechce spát. Má dost stránek, zpočátku mě to málem odradilo, teď lituji, že jich není mnohem víc!
Tuhle knihu jsem schopná číst do dvou do rána, diplomka nediplomka. Je tak něžná, vtipná, dojemná i působivá, tolikrát jsem u ní brečela i se smála...

Nemůžu uvěřit tomu, že ji poprvé čtu až teď.

Co o ní říct? Není to Austenová, není to Bronteová, prostě... Taková milá Alcottová. Trochu moralistická, ale tak přirozeně a jemně, že mi to vůbec nevadí.
Můžu s klidným srdcem konstatovat, že mě obohatila a že ji mohu doporučit dál. Pro vás, co vůbec netušíte, o co jde, ani jste neviděli film (doporučuji) stručně řeknu, že je o životě čtyř rozdílných sester, které jejich matka vychovává a učí, jak být skutečnými dobrými ženami (protože jsou malé, jsou to zatím malé ženy). Nechybí hádky a těžké situace, ale i humor, láska a chvíle plné dojetí. Zbytek si musíte přečíst sami.

Tak se mějte krásně a přeji nadherné jarní dny! Už to kolem nás začíná být pěkně zelené, rozkvetlé a voňavé.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama