Dítě smíření

12. prosince 2016 v 14:30 | Cuilë Turmawen |  recenze
Zdravím.
Dnes vám povím o jedné hodně zajímavé a možná trochu kontroverzní knize.
O čem je?
O dívce Dině, která studuje skvělou křesťanskou vysokou školu, je šťastně zasnoubená s perfektním přítelem, který chce být kazatel, navíc si přivydělává a má svoje autíčko, v létě ji čeká svatba a vybírání pohádkových šatů...
Jenže jednoho lednového večera se stane něco strašného. Dina se vrací z práce, auto má rozbité, proto musí jet autobusem a pak jít opuštěnou noční ulicí. Sleduje ji nějaký pán v autě. Dina má strach. Nechtěla nikoho obtěžovat, aby ji doprovodil nebo dovezl.
Noční návrat na kolej skončí tragicky. Je znásilněná. Znásilněná, šokovaná, v nemocnici po vyšetření u doktora, nevěří, že to je pravda. Kde je Bůh? Co bude s jejím vztahem? Podaří se jí žít dál, jako by se nic nestalo? Prozradí to jen několika lidem. Ostatní se diví, co se s tou šikovnou studentkou děje. Proč najednou nechala práce a nezvládá zkouškové? Je to snad tím, že má plnou hlavu svatby a zamilovanosti?
Jenže Dina má horší problém. Je těhotná. Pomalu v ní roste dítě násilníka. Co bude dělat? Křesťanské okolí včetně snoubence-kazatele jí radí, ať si to hned nechá vzít. Má jít na potrat? Nechat "to" v ní zabít? Riskovat, že už nebude mít svoje děti? Vyřeší potrat její situaci? Nebo by si radši měla vzít život? Co si o tom myslí Bůh?


Okolí jí dá své mínění jasně najevo: buť půjde na potrat (Bůh to určitě pochopí) a pokusí se na všechno zapomenout, nebo si dítě nechá, ale odejde ze školy, která je křesťanská, tudíž tam nemůže studovat svobodná matka. NEDEJBOŽE aby si někdo myslel, že to dítě čeká se snoubencem! Že zhřešili! Vždyť by to bylo tak nekřesťanské. "Nemůžeš mu zničit kariéru kazatele," nabádají Dinu všichni. "Neblbni a nech si to vzít," tlačí na ni snoubenec. "Není to dítě, ale parazit," dodává. Může se na něj Dina zlobit? Vždyť on ji chtěl o svatební noci jako pannu a ted je pošpiněná, navíc těhotná. Když se jí dotkne, dělá se mu špatně a štítí se jí. On za to nemůže. Ale ONA TAKY NE! "Bránila ses vůbec?" ptá se jí podezřívavě. "Bránila ses dost? Dělali ti testy na AIDS? Tohle mi MUSÍŠ říct, mám povinnost vědět to..."
Bože... Dina má takovou trpělivost, já už bych ho asi kopla do určitých míst.
Všichni vědí, co by měla Dina udělat: jít na potrat. Zeptá se ale někdo, co by chtěla ona sama? Jak se cítí?
Co má Dina udělat, když ji dokonce vlastní věřící maminka zavede na kliniku, kde dělají potraty a otec jí nařídí, že jestli si to nenechá vzít, nebude u nich moci dál bydlet? Jakou Dinu čeká budoucnost? Má rozum? Proč váhá? Nechá si dítě nebo půjde na potrat? Proč se to vlastně stalo? Proč se na ni vykašlal snoubenec? Proč se na ni vykašlal Bůh? Kde té noci byl?
Tohle všechno jsou otázky, které se v knize objevují.
Jak se mi to četlo? Jedním dechem. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, dokud nebyl konec.
Doporučuju? Určitě!

Jediné, co mi vadilo, byly takové zvláštní myšlenkové pochody některých postav. Byly psané kurzívou a pořád samé modlitby. Což někdy působilo přitažené za vlasy a trochu fanaticky. Já jsem věřící, ale s tímto se úplně neztotožňuji. Nevím, jestli by devatenáctiletý kluk v duchu při telefonátu s Dinou mluvil s Bohem typem: "Pane, uschovej ji pod svá křídla..." Atd. Myslím, že by to šlo bez toho. Je jasné, že kniha je psaná pro věřící, kterým tohle nebude vadit, ale já sama jsem na přehnané používání slov o Bohu alergická. Podle mě už jich je tolik, že se ani nedají myslet vážně. Spíš bych řekla, že činy stačí a ta slova oplývající láskou k Bohu... těmi se mohlo šetřit. A navíc jako by zůstala viset ve vzduchu jedna věc: proč se to Dině stalo. Ono trochu z knihy vyplývá, že by to mohl být Boží trest za to, že Dinina matka měla bouřlivé mládí a než se usadila a porodila Dinu, šla na potrat. Stejně tak její matka, Diny babička (ta šla na potrat, protože unemocněla TBC a lékař měl starost, že těhotenství nepřežije). Nějaká dědičnost té viny, která Dinu postihne... Tímhle směrem uvažuje Diny matka i babička. Podle mě to je nesmysl a nikdy neuvěřím, že by se Bůh lidem mstil na dětech. Nechápu tedy, proč to postavy v knize napadá. I když možná člověk někdy musí racionalizovat a snažit se pochopit, PROČ se něco tak strašného mohlo stát.

Když jsem knihu dočetla, byla jsem moc vděčná za to, že jde o vymyšlený příběh, a že nejsem na místě Diny. Protože já fakt vůbec nevím, jak bych se zachovala, a jestli bych vůbec ještě někdy někomu mohla důvěřovat (včetně Boha). Netuším, proč se podobné násilí děje a nechápu, jak někdo může něco takového provést. A nepochopím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veronika-ve veronika-ve | Web | 12. prosince 2016 v 14:54 | Reagovat

Kniha působí velmi zajímavě ;) Mám nutkání si ji po tvém článku přečíst, avšak trochu se biji s představou, že v knize je hodně o křesťanství a o Bohu. Nikomu neberu víru, ale já křesťanství odsuzuji stejně jako islám.
I přesto si ale myslím, že by bylo velmi zajímavé si knihu přečíst. Tak snad ;)

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 16. prosince 2016 v 6:36 | Reagovat

Po přečtení anotace se mi dělalo pomalu špatně, něco takového bych nechtěla číst, asi jsem moc citlivá. Ale přijde mi to šílené a přitažené za vlasy, jako by to bylo z doby středověku. Copak se v dnešní době takhle chovají nějací křesťané?? Aby ji snoubenec řekl, že kvůli ní nebude moct být kazatel, jestli si dítě nechá? A že ona nebude moct zůstat na křesťanské škole jako svobodná matka? Co je to za nesmysl? Kde je nějaká křesťanská láska, laskavost, pochopení? Nevěřím tomu, že by ji křesťané mohli radit, aby si dítě nechala vzít, to je šílené. Všichni křesťané, které znám, jsou proti potratům. Ne, taková kniha by mě jen hrozně naštvala. Podle toho popisu její snoubenec určitě nebyl křesťan, ale jen nabubřelý zákoník a měla by od něj rychle utíkat.
Myšlenka dědičného hříchu je strašný nesmysl, to možná bylo ve Starém zákoně, ale rozhodně ne dnes! Jak se může člověk ptát proč se něco stalo? Prostě se někdy hrozné věci dějí, žijeme v tomhle světě a ne v nebi...Ptát se proč mi přijde jako nesmysl.

3 Evča Evča | Web | 16. prosince 2016 v 16:12 | Reagovat

[1]:

[2]:

Děkuju za oba komentáře :) Když jsem si o té knize přečetla, přišlo mi to zajímavé. Doporučovala jí moje oblíbená autorka Hana Pinknerová, tak jsem se rozhodla, že to zkusím, strašně mě to zaujalo. Jasně, spousta věcí mi tam přijde nereálná v dnešní době, ale na druhou stranu to bylo čtivé a šlo o zajímavý pohled na tenhle problém. Souhlasím, že to není pro každého, ale já rozhodně nelituju, že jsem se do tohohle příběhu ponořila. Protože ono se to bohužel děje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama