Listopad 2016

Listopadové nemocné dny

19. listopadu 2016 v 20:27 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Zdravím vás! Opravdu jsem se nad sebou zamýšlela a došla jsem k názoru, že vůbec nebude škodit, když napíšu zase nějaký ten článek pro případ, že toho pak budu mít ve škole hodně a "nebudu stíhat". Před Vánoci je to vždycky náročnější, navíc mě už v zimě čekají nějaké státnice, sice jen část, ale znamená to horší zkouškové, protože se budu učit nejen na zkoušky, ale i na ty státnice. To píšu jen pro případ, že byste se třeba divili, kde jsem a proč sem něco nepřidám.
Ale Vánoce miluju a je pravděpodobné, že i v tom chvatu si najdu chviličku na to něco sem hodit. Nějaké povídání o tom, jak jsem šťastná, že se zase blízí to voňavé období plné svařáku, cukroví, vanilky, čepic a teplých šál, pohádek, nových knížek od Ježíška a celkově těšení se na to, co bude. Bude sníh?


Momentálně je ale ještě podzim. Trávíme dny s manželem v MegaMěstě, protože jsme oba nemocní (tedy, už jsme skoro zdraví, ale ještě odpočíváme). Pod okny se válí barevné spadané listí a často teď prší. Někdy brzy ráno, když se podívám z okna, zahlédnu mlhu. A listí voní.
Stromy už jsou skoro holé. Jejich větve se tyčí k obloze jako natažené ruce. Co chtějí? Asi čekají na sníh.
Včera jsem viděla takový milý animovaný film, Píseň moře. Chtěla bych o něm něco napsat. Snad se dočkáte. Taky plánuji nějaký článek o Haně Pinknerové, jak jsem se k ní dostala, co to je za spisovatelku a jak na mě její knihy působí. Uvidíme, jak to půjde.

Související obrázek

Našla jsem moc hezké obrázky. Jsou na téma Láska v maličkostech. Každý z nich je moc krásný, a tak jsem se rozhodla nějaký sem dát, přestože jinak používám svoje fotky.

Výsledek obrázku pro láska v maličkostech


Nevím proč, ale ti dva mi prostě připomínají Harryho a Ginny. Pořád se tak můžu pěkně vracet k Harry Potterovi, kdykoliv a kdekoliv, a přemýšlet, jak to s nimi bylo dál. Jak by to bylo dál, kdyby nebylo napsané Prokleté dítě.

11


Ta poslední fotka, to jsem já a manžel za chvilku, protože podzim je studený, my jsme ještě trochu nemocní, a tak si pustíme pěkný film, dáme si k němu něco dobrého, uvaříme teplý čaj a budeme se mít krásně.
Přeji i vám nádherné listopadové (a hlavně ne nemocné) dny!

Podzimní doporučení: filmy, knihy, hudba

16. listopadu 2016 v 12:45 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Po dlouhé době vás všechny znovu zdravím!
Tento týden jsem byla nemocná, což znamená, že jsem neměla vůbec na nic pomyšlení, ale protože teď mi je už skoro dobře, rozhodla jsem se napsat nějaký nový článek.
U nás prší. V hlavě mi zní Krásný déšť a zrovna ta část o panenkách, které v šedých šatech tančí kalužemi a omyjí stromům srdce. Protože mám teď čas přemýšlet, číst i sledovat filmy a poslouchat hudbu, ráda bych zmínila tři (pro mě) novinky knižní a filmové a jednu hudební. Všechno to nejsou úplné novinky, něco jsou dokonce knižní a filmové babičky a dědečkové, ale stejně jsem je sem zařadila.

Mimochodem, tahle fotka je zachycená během posledních letošních zářijových dnů.

Prvním z trojice filmů je Než jsem tě poznala. Co o tomto filmu říct? Úplně mě rozdrtil. Nečekala jsem, že bude takový, jaký byl. Čekala jsem američtější závěr... Ano, nezměnila bych ho, ztratil by kouzlo... ale nemohla jsem se nějakou dobu smířit s jeho obsahem a koncem. Jestli ho doporučuji? Rozhodně!
Dalším filmem vhodným pro podzimní večery je Deník Anny Frankové. Už jsme to viděli stokrát. Židé, nacismus, koncentrační tábory, smutné osudy, otázky, na které se nedá odpovědět. Proč? Tohle je ale něco trochu jiného. Podle skutečné události a podle opravdového deníku, který si vedla židovská dívka Anna Franková. Koukněte na to a nebudete litovat.
A do třetice? Teď váhám. Chtěla bych doporučit Píseň moře, ale tenhle animák jsem ještě neviděla. Podle traileru to vypadá krásně, má i dobré hodnocení na csfd. Asi se na něj podívám dnes. Dobře, tak z jiného soudku, doporučím jeden nezvyklý žánr, na který moc nekoukám, něco mezi kriminálkou a thrillerem, a je to film Válka policajtů. Zaujal mě, musíte u něj přemýšlet a zjistíte, že svět není černobílý. Zároveň to není tak typický "smutný film" jako všechny předtím, proto dobře doplní tuhle trojici.

Chcete se zeptat na nějaké knižní tipy?
Jeden pro vás mám: Ostrov modrých delfínů. Není to nic nového nebo nějak převratného, ale tato kniha mě zaujala, přečetla jsem ji jedním dechem a můžu ji doporučit. Takový Robinson v holčičí verzi (ale pěkně prosím, žádná červená knihovna!).
Druhý knižní tip? Opět knížka určená spíše dětem: Lassie se vrací. Je to první kniha o osudech psa, u které jsem prostě brečela, protože jsem si nemohla pomoct. Docela aktuální témata: vliv nezaměstnanosti na dítě i celou rodinu, vztah zvířete a člověka, odhodlání, soucit, spravedlnost. Dobrý konec. Pokud jste na tom jako já a v dětství vám prostě tuhle knihu zatajili (:D ), pusťte se do ní teď.
Zbývá poslední knižní doporučení. Prostor nyní dostává Poslední aristokratka. Nečetla jsem ji ještě celou, protože jsem ji musela brzo vrátit do knihovny, ale slibuji, že ji tam nenechám dlouho a skutečně ji přečtu. Těch několik stránek, se kterými jsem měla tu čest, lze popsat takto: humor, svěží styl, čtivé, určitě doporučuji. Doporučuji to i sobě a píšu si to do seznamu knih, které prostě přečtu!

A nyní už spějeme k poslednímu bodu článku, a tím je hudební doporučení. Je jen jedno.
Tak tedy... Pro mě je favoritem číslo jedna nové album kapely Jelen nazvané Vlčí srdce. Tohle JE novinka, vyšlo letos v listopadu. Nejradši mám skladbu Slunovrat. Pro mě je plná svobody, prostoru a přírody a Irska (já nevím proč... prostě to zní irsky). Poslechněte si ji sami, schválně, co tam uslyšíte vy.


A tím se s vámi dnes loučím a těším se opět brzy na shledanou...
Mějte se krásně a užívejte si podzim, který je někde už trochu zasněžený. U nás to je jako kdybyste pocukrovali střechy moučkovým cukrem smíchaným s vanilkou. Mňam.