Únor 2016

Všechno

9. února 2016 v 13:50 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Od víkendu mám volno. Užívám si to. Všechny zkoušky úspěšně za mnou, semestr dokončený, už jen přemýšlet, co mě čeká příštích několik měsíců. V první řadě to bude praxe na 2. stupni. S tou už mám sice zkušenosti, ale stejně jsem nervozní. Dneska jsem viděla super film Vějíř lady Windermereové. Zanechal na mě silný dojem. Minulý týden jsem se začetla do moderních převyprávění mýtů ("Chceme ten příběh vyprávět znovu"), o kterých jsem se dověděla na přednášce. Jedním dechem jsem zhltla Helmu hrůzy, pohltilo mě to. Stejně rychle jsem měla za sebou i Penelopiádu od Margaret Atwoodové, to už mě nadchlo trochu míň a poslední, co zamýšlím z této edice je Pole a palisáda.
Zítra už jen setkání s kamarádkou a pak cesta pryč z MegaMěsta, manžel si bere volno, tak si užijeme pár dní u rodičů, budeme chodit do přírody a jezdit na kole a taky slavit Valentýna :-) Už se těším.


Mimochodem se taky moc těším na jaro! A na léto! I když léto v MegaMěstě, to je jako by ani nebylo.
Pořád mám oblíbenou Hanu Pinknerovou, začala jsem poslouchat její audio knihu Co Bůh šeptá maminkám. Je to nádherné a já prostě čím dál víc cítím, že to nejdůležitější na světě je mít děti a dobře je vychovat. Kam se na to hrabe škola nebo práce?
Akorát na ty děti si ještě s manželem počkáme. Zatím prostě není ten správný čas. Ale můžu upřímně říct, že není den, kdy nemyslím na to, jaké by to bylo mít miminko a každou druhou noc se mi o tom zdá. Možná to jsou ty biologické hodiny, o kterých se někdy mluví? I když ve třiadvaceti? No, ale řeknu vám- jen těžko se mi ty mé děti opouští, když se ráno probouzím.
Každopádně, dobře, že teď mám volno, hodí se. Nevadí, že jen do pondělí. Potom to všechno začne znova.
Citát, který mě dnešní den zaujal:

"Nezačínej přestávat, nepřestávej začínat."

Mějte se krásně.