Listopad 2015

První adventní!!!

30. listopadu 2015 v 6:29 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Zdravím!
Jak se máte?
Já se mám báječně. První sobotu skoro adventní jsme byli na trzích v jedné vesničce. Je tam velký dvůr a výtěžek jde na postižené. Hrály se tam koledy a divadlo, kromě toho jsme si tam koupili věnec a taky výborné houstičky přímo z pece a to poctivé těsto... mňam :) Ta pec je přímo venku před stánkem.
Už to vonělo adventem.
Teplý čaj.

A potom v neděli byla oslava narozenin mého bráchy a maminky. A k tomu spousta jídla, vínko, ovocný čaj a rozsvěcení stromečku :) trošku kazila atmosféru ta přítomnost policie, ale všechno dopadlo dobře.

Víkend jsem si opravdu užila a těším se na příští týden, kdy budu chodit za anděla a manžel za Mikuláše!
Mějte se krásně!


Ten šok, když... !!!!

26. listopadu 2015 v 19:50 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Nastíním vám následující situaci.
Blíží se zima. Chvátám do školy na hodinu.
Jedu městskou z přednášky. Na oběd. A na další hodinu. Která je v úplně jiné škole na druhém konci MegaMěsta.

(Není nad to, když dojíždíte do 3 různých škol a každá je jinde, a máte čas přejít jen několik minut. To pro mě není nic nového, šok to byl v prvním ročníku Bc. Teď už pohoda.)

Nastupujete do městské.
Není moc plná, všichni starší lidé sedí, a tak se i vy odhodláte sednout si na volnou dvojsedačku k okýnku přímo u dveří.
Má to tu výhodu, že se můžete dívat z okýnka ven.
Ale tu nevýhodu, že tam nic moc hezkého nevidíte- všude hromady lidí, chvátání, spěch, odpadky a spooooustu aut.
Lidé ztrácejí trpělivost.

(Je kolem poledne, čas, kdy se tvoří kolony. Nechápete, kam ti všichni lidé jedou- což o to, vy jedete na oběd a do školy, ale oni? Nemají být v práci? Možná pracují od nebohého rána na směny a už skončili. Mají peníze na živobytí? Co když živí děti a jak mají na nájem... Zaženete nepříjemné myšlenky.)

Trolejbus bude zastavovat. Prolétnete pohledem skupinu lidí, kteří se derou do městské, sotva stačí ti v ní vystoupit. Paní z kočárkem. Pán jí pomáhá. Ona děkuje.

(Možná MegaMěsto neukradlo ještě duši všem.)

A ještě si všimnete někoho- obrovského chlapa podivného vzezření, zarostlý, típá cigáro. Širokými lokty si prodere svou cestu dovnitř.
Proboha, potlačila jsem úděs.
Sedá si vedle mě. Neudělá mi něco?
Odtahuji se. Jde z něj silný zápach kouře. (Nesnáším to.)

Ještě víc se odsunuji. Tísním se u okýnka. A potom se to stalo...

To, co mě tolik překvapilo.
Ten robustní a zavalitý muž, zarostlý a smrdící kouřem, se sveřepým pohledem a svérázným účesem, budící dojem povaleče nebo vyhazovače na diskotéce, najednou něco vytáhne z kapsy.

Je to kniha!

K. N. I. H. A.

(Latinsky libro.)

A já? Víte, jsem trochu posedlá tím, že... pokud někdo čte, prostě MUSÍM vědět, co.
Nenápadně mu nakukuji přes rameno.

A nastal druhý šok toho dne:
on četl KAROLÍNU SVĚTLOU.

Asi chápete můj šok :D
Tak doufám, že jsem vás příliš nerozhodila a přeji krásný zbytek dne ;-)


Už se tolik těším na advent!

24. listopadu 2015 v 19:55 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
24.11. To znamená, že přesně za měsíc bude Štědrý večer a přesně touhle dobou budu asi rozbalovat dárky a potom vesele na půlnoční, možná bude sněžit, vzduch bude vonět skořicí a kouzlem té jediné noci. Kouzlem zimy. Kouzlem Vánoc.
Budou se zpívat koledy. Narodil se Kristus Pán. Lidé se budou těšit na narození Ježíška.
Miminka.
Čtu s manželem Poklady pod sněhem. Je to příběh pro děti, ale kouzelný a působivý. Silný. Letos se mě hodně dotýká. Je tam taková malá zmínka o narození Ježíška. Hlavní hrdinka Anett je smutná, když se dovídá, že pro něj nikde nebylo místo. Že lidé odmítli přijmout miminko a zavřeli před ním dveře. Tento rok se mě to dotklo obzvlášť citlivě.
Jak by to bylo se mnou?
Otevřela bych ty dveře nebo řekla, že nemáme místo?
Nemáme moc peněz, navíc se pořád učím, pořád jsem ve stresu, ve škole od rána do večera. Otevřela bych dveře Ježíškovi nebo jinému miminku?
Každopádně se na Vánoce už moc těším. Tento týden začínají v MegaMěstě trhy, tak si možná se spolužačkou dojdeme na teplé rybízové víno.
Jak se těšíte Vy? Už kupujete dárky?


Svět v obrazech

15. listopadu 2015 v 16:42 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Probouzet se do podzimního deštivého rána je zvláštně poetické. Černý čaj k snídani, k tomu se ohřívat o nahřátého plyšáka, i to je kouzelné. Chvátat do kostela, parkoviště, všude prší. Zmoknout a potom odjíždět z MegaMěsta na venkov, na nedělní oběd.
Můj týden byl hodně kulturní.
Středa: návštěva divadla s kamarádkami. Potom pivo, v mém případě Cider a česnečka.
Čtvrtek: vyrážíme se spolužačkou na koncert vážné hudby. Student hudebky by měl mít přehled.
Sobota: dnes jedeme s manželem do divadla. Činohra. Představení, které na mě zapůsobilo. Nevím jestli spíš negativně nebo pozitivně, každopádně dojem. Herci na závěr přerušili potlesk diváků. "Dáme si teď minutu ticha za oběti v Paříži." Smutné.
Poslední měsíc hodně chodím do divadla a na koncerty (vážná hudba) a konečně mám pocit, že nejsem tak docela kulturně nepolíbená jako dřív. Láká mě autorské čtení, ještě nikdy jsem na žádném nebyla.
Ale nejvíc si užívám vesnici o víkendech, nebo i malé městečko, ze kterého pocházím, dlouhé procházky za město až k polím.


Podzim už začíná být sychravý.


Z dnešní procházky. Poprchávalo.
Tísnivá atmosféra mi připomněla americký film Předtucha v hlavní roli se "slečnou drsňák". Tak zavrhovaný film, a přece na mě zanechal dojem a musím říct, že se mi líbil, i když se o něm říká, že nestojí za nic.


Tohle je pohled, který se mi naskytl před chvílí, stačilo podívat se z okna. Důvod, proč mám tolik ráda vesnici.
A jaká byla vaše neděle?

Podzim si užívám...

8. listopadu 2015 v 22:52 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
... ale pevně doufám, že si ho jednou budu užívat ještě víc....


Je krásné to spadané listí, jak voní, hořce a někdy až sladce, silně jako koření... Listopad je skvělé období, už se blíží advent a člověk se začíná těčit na Vánoce. Na začátku jsou Dušičky, jezdí se na hřbitovy zapalovat světýlka, navečer už všechno krásně svítí, i když prsty zebou, sotva dokážou škrtnout sirkou.
A potom svatý Martin, bude na bílém koni?
A první adventní neděle. A trhy a atmosféra adventu. Světýlka na věnci. Další neděle. Mikuláš.
Atmosféra, která je jen jednou za rok.
Svařák. Grog. Langoše. Trdelníky. Cukroví. Griotka.
Svíčky. Úsměvy.
Zmrznout a pak se zahřát. Studené ruce.
Čepice.
Oheň. Sníh.
Koledy. Procházky. Co na tom, že mrzne? Rozsvítit si svíčku v lucerně a vyrazit na několikahodinovou procházku. I když hodně mrzne. Zamotat se do šály, aby se dalo dýchat. A jít sněhem. Do lesa. Fouká vítr? Lucerna zhasla.
Les. Posed. Frisco a potom zase dolů. Les. Krajina, rybníky. Náledí.
Cesta tam a zase zpět.
Jako minulý rok.

Tohle všechno se blízí. Moc se těším.
I ty ledová rána, mlhy a bláto... to všechno je snesitelnější, když se začíná blížit advent.