Září 2015

A slza je voda co je sama

14. září 2015 v 16:13 | Cuilë Turmawen |  mé (ne)všední zážitky
Možná jste poznali Halasovy verše. Nádherné. Momentálně je u nás dost šedivo. Ráno jsem umyla okna (podzimní megaúklid celého bytu mám téměř hotový), uvařila (mimochodem, víte, že taková cuketová polévka je docela dobrá?) a potom jsem střídavě věšela prádlo ven (a když začalo pršet, brala jsem ho dovnitř, ale asi víte, že sušit prádlo v bytě v kuchyni- nic moc).
A četla jsem právě zmíněné Halasovo Ladění. Krása. I když někdy plné smutku.
Co mě ještě čeká? Mám čtrnáct dní, než půjdu znova do školy. Do té doby chci přečíst nějaké knížky, vidět pár filmů, nacvičit na klávesy dvě skladby a psychicky si odpočinout.
Víkend jsem strávila dlouhými procházkami přírodou, často do noci, samozřejmě s manželem.

A co jste dělali vy?
Čekají na vás nějaké pěkné knížky?


Na závěr ještě pár veršů:

Když probudí se hlína je to myš
Je-li sklu zima zaroste větvičkama
Ryba je hastrmaní lžička Víš
A slza Slza je voda co je sama

(Fr. Halas- Ladění)