Červen 2014

Ať žije léto :P

30. června 2014 v 12:01 | Cuilë Turmawen |  všechno možné
Táák :)
Dnešním dnem jsem definitivně ukončila zkouškový :) Jooooo :D
Letos to ale stálo sakra úsilí.
Málem jsem při tom učení umřela.
Ale jinak už dobrý :)
Jen k předchozímu článku- u té těžké zkoušky z literatury skutečně dostala surrealismus a tak jsem využila i Pyrenejskou mouchu, která je poslední částí surrealistické sbírky Absolutní hrobař od Vítězslava Nezvala :D


Teď mi začíná léto :)
Čas klidu, koupání, knížek, zavařování, úklidu... Čas relaxace. Z knížek- v kabelce na mě čeká Kníže z mlhy, na toho se těším už skoro týden. Takže za chviličku začnu číst a pak vám dám vědět, jaké to bylo :)

Takže se mějte krásně a jestli máte prázdniny jako já, přeju nádherný léto!!!! :) :)

A kdybyste se během dlouhých letních večerů hodně nudili (a pokud máte rádi viktoriánskou Anglii, horory, upíry a nevadí vám tekoucí krev), podívejte se na nový seriál Dracula. Já včera viděla první díl a tedy... zatím mohu doporučit :)

Poster k filmu Drakula (TV seriál)Poster k filmu Drakula (TV seriál)
Poster k filmu Drakula (TV seriál)

Pyrenejská moucha

18. června 2014 v 10:56 | Cuilë Turmawen |  všechno možné
A víte, co je na tom nejhorší?

Omlouvám se, že nezačínám od začátku, asi mi už surrealismus leze na mozek.
Už týden se učím na zkoušku z literatury 1. pol. 20. století a do té mojí hlavy... prostě to tam nechce. Je toho tak ukrutně moc, že nevím, jestli mám brečet nebo se smát.
Většinou mi na zkoušku stačí týden a denně zvládnu tak 4 těžké otázky, ale tady... včera jsem udělala otázku a kus. Dneska od půl osmé doteď dělám jen jestu otázku- surrealismus a ještě není hotová...
Pomoc.
A máme vyučujícího, na kterého každý nadává a který každého vyhodí. Tak se až divím, proč se to tak poctivě učím, stejně poletím a je to jedno. Ano, pár lidí prošlo, ale měli velké štěstí a já se prostě bojím...

Víte, nechci zkažený prázdniny. Nechci se přes prázdiny učit a dělat zkoušky.
Nejhorší je, že mě literatura baví.

Za co, pane Bože, za co?

Já bych chtěla být Pyrenejská moucha, co se nemusí učit.

Makro moucha

Léto!

11. června 2014 v 17:06 | Cuilë Turmawen |  všechno možné
A horko!
A za chvíli se pojedu koupat!
Náladu mi kazí jenom ta hromada učení.
Mám před sebou nejtěžší zkoušku, z české literatury 1. poloviny 20. století. Paradoxně je nejtěžší zkouška z toho, co mě na škole nejvíc baví, a to je literatura. Jsem smířená s tím, že jí napoprvé neudělám, protože co jsem slyšela, tak jí neudělal napoprvé snad nikdy nikdo. Ale trochu mě štve představa učení se v srpnu... Ale co nadělám. Pořád doufám, že když se dobře připravím, a budu mít štěstí, třeba jí udělám na první pokus. Ale tak nějak tomu nevěřím.


Ale aby to nebylo jen o učení- dostala se mi do ruky super přehledná knížka Sto filosofů. Pokud někdy budete potřebovat nějaký všeobecný přehled, rozhodně se do ní podívejte. Každému filosofovi je věnována stránka až dvě stránky, je tam to nejdůležitější a je prostě pěkná designově, jsou v ní krásné ilustrace a dozvíte se mnoho nových věcí. A pokud jste filosofii měli nějaký ten rok na střední a klidně i nějaký ten rok na vysoké, stejně zjistíte, že tam je spousta filosofů, o kterých jste ještě neslyšeli.
Navíc tam jsou po boku letopočty, takže při čtení máte základní předhled, co se vlastně ve světě dělo a proč ti lidé uvažovali tak, jak uvažovali :)

To už je ode mě všechno, užijte si zbytek slunečného dne :)

To to letí!

1. června 2014 v 7:57 | Cuilë Turmawen |  všechno možné
Zase jsem si s hrůzou uvědomila, jak mi ten rok utekl. Nezdá se vám, že čím je člověk starší, tím rychleji ten čas běží? Nechápu, jak je to možné.
Co je u mě nového? No, teď mám zkouškové, takže bych se měla hodně učit, ale... 3 zkoušky za mnou a 3 nejtěžší přede mnou :( Z toho jedna z literatury 20. století, víte, předmět je to zajímavý, ale učitel je hrozný a strašně vyhazuje a všichni na něj nadávají, tak z toho mám velký strach. Je mi teda jasný, že to neudělám napoprvý. Ale nechci si tím kazit náladu, protože venku je dneska docela pěkně :)

Včera jsem psala sebereflexe do školy a byla tam otázka, jaká je má nejoblíbenější kniha z dětství. Podobné otázky vždycky pečlivě zvažuji, ale po chvíli jsem došla k tomu, že to musely být Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové :) Taky jsem si posílala dopisy v krabičce po provázku, dělali jsme sněhový bitvy a hráli si s panenkami, takže tahle knížka mě doprovází celý život a někdy, když mi je smutno, nebo jsem ve velkým stresu, tak si jí otevřu a uklidňuje mě :)


Mějte se krásně a užijte si neděli :)