Prosinec 2011

Předvánoční čas :)

20. prosince 2011 v 22:56 | hejave |  všechno možné
Skoro tomu nemůžu uvěřit :-)
Zdá se mi, že čím jsem starší, tím víc se těším na Vánoce. Vracím se do dětských let, i když si tak úplně napamatuju, že bych někdy věřila, že dárky opravdu nosí Ježíšek... Některé děti si neumí nic jiného ani představit, tedy v určitém věku, ovšem :) Ale znám kluka, co když byl malý, pořád věřil, že dárky nosí Ježíšek, a přitom pod stromeček všem maloval obrázky. Myslím, že je dobře, když se to takhle pěkně propojí...
Jak se těšíte na Vánoce vy?

Betlém

Doufám, že napadne sníh. Nechtěla bych Vánoce bez něj :-( Je to takový zvlášť kouzelný, já vím, že o tom pořád mluvím, ale nemůžu si pomoct :D
V neděli jsem začala blížící se zimu vnímat trochu víc. Ráno jsem si uvařila čaj, zůstala jsem asi hodinu v posteli a pozorovala jsem z okna zasněženou střechu. (Tedy, viděla jsem jí v odraze ze zrcadla, a hodně málo, protože z mého okna je výhled jenom na obrovskou oprýskanou růžovou jídelnu a popelnice před ní, ale proč si tím kazit náladu :D


Když už jsme u toho, nejkrásnější věc, kterou podle mě může člověk pozorovat z okna jsou stromy. Nebo strom. Jeden jedinej maličkatej stromeček. Asi si vytisknu obrovskou fotku okna se stromem a nalepím si nad postel. Teď když už mi tam nevisí David Spilka ze Superstar :D To taky bylo období... Tedy, nic proti němu, ale zkuste si sundavat samolepku z jeho obličejem ze zrcadla, která tam byla víc jak čtyři roky. Skoro nemožné :D (Nakonec jsem jí sundala Cifem, ale nechci tu dělat reklamu nebo tak něco ;-)
Pořád hodně myslím na Irsko a jsem skoro stopro rozhodnutá to zkusit. A znova přijímačky. Vyberu si školu, která mě bude fakt bavit a budu fakt studovat. Ne jako teď. Jedna taková, která je mi sympatická, je v Praze. Jenže přece jenom je to na mě hroooozně obrovský a nepřehledný město, tak nevím, jestli bych tam přežila. Já bych udělala školu někde na venkově, v přírodě... No ale chápu, že to je spíš nereálný :D

http://pics.livejournal.com/areea_chan/pic/00046g9x

Letošní Vánoce chci prožít naplno :) Koledy, vystoupení, cukroví, televize, knížky, běžky, lyže, brusle, hory...Abych měla na co vzpomínat celý rok do těch příštích.
Nebo si jenom sednout ke krbu, dívat se na sníh venku, poslouchat praskání ohýnku a přemýšlet. Musím tedy říct, že poslední dobou se moje myšlenky neustále vrací k jednomu člověku, a nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Nemůžu říct, že bych byla zamilovaná, ale je to takový dost na hraně. A když už na to přišla řeč... Zkrátka si spíš myslím, že to nedopadne tak, jak bych chtěla, aby to dopadlo.
Nejdřív jsem se snažila nemyslet na to a nedělat si žádný naděje (mimochodem je to jako pokoušet se nemyslet na bílého slona). A stejně mě ten odstup, který jsem si držela, neochránil od smutku a bolesti.
Proto jsem se rozhodla nechat to normálně plynout. Toho dotyčného teď stejně dlouho neuvidím. Ale tak nějak se stal součástí této předvánoční atmosféry a nálady.


Na závěr vám chci popřát krásný Vánoce. Zkuste si najít trochu času na rodinu, kamarády, na lidi obecně, protože aspoň já si v těchto chvílích tak nějak víc uvědomuju, co všechno jsem vlastně dostala, že mám skvělou rodinu a i když si často hodně věcí přeju, nemůžu říct, že by mi něco chybělo (dokonce máme i psa, a ještě před rokem a půl bych nikdy nevěřila, že se to někdy stane!)

Že by konečně...?!

16. prosince 2011 v 12:17 | hejave |  všechno možné
Nerada bych to zakřikla, ale právě u nás začalo sněžit :-)
Ani mi nepřijde, že by za týden bude den před Vánoci. Když jsem byla malá, dělala jsem si čárky, kolikrát se ještě vyspím, než bude léto, prázdniny, Vánoce, narozky... Teď to už tak neprožívám, ale i tak se těším na Vánoce.
Na usínání s dlouho očekávanými dárky na stole.
Na horkou masalu (pokud mi tenhle čaj Ježíšek přinese ;-)
Na cukroví, pohádky a filmy.
Na návštěvy, knížky, psaní a koledy.

Než jsem tohle stačila napsat, sníh se proměnil v déšť.
A tak mi ráno, když procházím parkem, vůbec nepřipadá, že je tady skoro zima.
Zkrátka a dobře, nemůžu se dočkat, až bude na stromech i cestách ležet běloučký měkký sníh.


přípravy :)

14. prosince 2011 v 11:10 | hejave |  všechno možné

http://www.primavanoce.cz/wp-content/uploads/2010/11/cukrovi-fotogalerie-1.jpg

Taky si tak přejete, aby začalo sněžit?
Poslední dobou se mi do ničeho moc nechtělo... A v pondělí jsem začala s cukrovím :) Pečení mě baví, většinou si k tomu pustím nějaký vánoční film, tedy včera to byly Letopisy Narnie, ale Lev, čarodějnice a skříň jsou docela vánoční, aspoň ten sníh!



A ráno jsem trochu pátrala po Inheritanci, což je nejnovější a taky poslední (určitě??) díl Eragona. U nás v knihkupectví ji mají anglicky, ale nevím, jestli by byl dobrý nápad kupovat si v angličtině poslední díl, když nemám ani ty předchozí (z poloviny jsem je zapomněla), a v pokojíku už ty knížky nemám kam dávat... Pomalu to tam vypadá jako v Inkoustovém srdci (které jsem nedočetla...)- všude stohy knížek, zvlášť když se vrátím z knihovny, akorát nejsou až ke stropu :D
Potřebovala bych poličky- všude. Tedy, další poličky...
No nic :)Půjdu uvařit a potom se začtu do Laisiných adventních pohádek :)
Mějte se krásně :)


Druhá neděle adventní

4. prosince 2011 v 14:30 | hejave |  všechno možné
Táák :) Vánoce se pomalu blíží...
A já musím říct, že takhle podivný advent jsem ještě nezažila, aspoň ne od chvíle, co jsem začala vnímat, co je to vlastně advent. Jeden den mi všechno přijde perfektní, druhý den jsem nešťastná a tak to jde pořád dál. Včera jsem byla ve škole a bylo to docela fajn, a dnešek je taky pěkný. Na velkém věnci v kostele svítila už druhá svíčka. Když se na něj člověk dívá, uklidňuje a nabízí něco výjimečného.
Doma jsem si u vaření pustila film Quigley- psí život, který si pamatuju od dob, co jsem byla malá, a je to takový pohodový rodinný film.
Kromě toho ale nevím, jak bude pokračovat moje studium, protože jsem ještě nepřečetla jedinou knížku z povinných a za chvilku začne zkouškové. Jestli budu mít aspoň těch 20 kreditů, budu docela spokojená :) A pořád ještě uvažuju o tom Irsku, spíš čím dál víc chci jet. Doufám, že to vyjde :)
Vlastně vůbec nevím, co bude dál. Co se mnou bude, co mám dělat. A tak si ráda jen tak sednu pod okno k topení a čtu si Letopisy Narnie. Taky jsem si objednala Vánoční pohádky a Veroniku od Laisi Finwen, a až dorazí, budu ten nejšťastnější člověk na světě ;-)
Dneska se ještě zastavíme na chalupě, pro zlatý déšť a rozkládací betlém pro mamku do školky :) A potom, doufejme, se začnu učit do školy :D
Jsem vážně ráda, že je advent. Včera jsem s mamkou navštívila trhy- svařák, trdelník, zapečená bageta :) Mám moc ráda tu atmosféru. Ale teď už musím jít něco dělat.
Přeju vám všem krásnou druhou neděli adventní :)