Květen 2011

Priscilla Ahn

30. května 2011 v 13:24 | hejave |  všechno možné

Ráda bych s pomocí osobnosti.cz představila jednu ze svých oblíbených zpěvaček :-) Líbí se mi právě proto, že je docela originální a osobitá...

Priscilla Ahn je americkou zpěvačkou, skladatelkou a muzikantkou. Momentálně žije v Los Angeles.
Svou kariéru rozjela starým způsobem: sbalila si svých pár věcí do auta - ,,Dvě kytary a nějaké oblečení, žádné jiné krámy jsem vážně nepotřebovala.'' ;) - a opustila domov v Pennsylvanii, aby se vydala na životní cestu do L.A.
Tam našla, co potřebovala - podporující kruh umělců a nahrávací smlouvu v relativně kráké době, mezitím pracovala jako servírka. Obrovský úspěch přišel po vyslechnutí prvního singlu ,,Dream'' , úvodní písní CD ,,A Good Day'', její životní debut v Blue Note Records. Umělecky dokázala, že skloubením mladistvé rozmarnosti a dospělosti (znalé světa) zaujme nejednoho posluchače. Výborně hraje na kytaru a zapůsobí na vás příjemným, vlídným a dokonale sebevědomým hlasem...




Rezavý hřebík

16. května 2011 v 14:14 | hejave |  moje tvorba
Rezavý hřebík na zmáčené silnici.
Jak se tady vzal?
Kdo pošlapal jeho oči plačící?
Pročpak se litoval?

Stovky let se hřebík skrýval v tichu,
neuměl si odpustit svůj úděl
ukován byl, aby zranil dlaně beze hříchů
dlaně, díky kterým slepec viděl.

Se zármutkem pozvedám jej ze špinavé cesty
a přemýšlím nad tím smutným viníkem,
vždyť my sami v nenávisti dáváme si tresty,
že každý z nás být by mohl hřebíkem.

Ale i ten nejhorší kus rezavého kovu
třetího dne v naději se přemění
jako by nám bolestí chtěl říkat stále znovu:
nedávejte místo lásky trápení.

http://3.bp.blogspot.com/_NlJ2OnWnnJQ/R8NEP_CulMI/AAAAAAAAAM4/yNGIu_mhhng/s320/nad%C4%9Bje.jpg

Věci, které jsi nikdy neudělal

11. května 2011 v 14:33 | hejave |  příběhy

Bruno Ferrero: Příběhy pro potěchu duše
Tuto báseň napsala jedna dívka z Ameriky. Kdysi jsem jí slyšela, ještě jako malá, ale poslední větu jsem si zapamatovala a často nad nimi uvažovala. Tu báseň jsem hledala, ale neúspěšně. Až dnes :-)

Věci, které jsi nikdy neudělal

Pamatuješ na den, kdy jsem si půjčila tvé nové auto a rozbila ho?
Myslela jsem si, že mě zabiješ, ale tys to neudělal.

A pamatuješ, jak jsem tě táhla na pláž, a ty jsi říkal, že bude pršet? A pršelo.
Myslela jsem si, že mi budeš vyčítat: "Vždyť jsem to říkal!" Ale ty jsi to neudělal.

Pamatuješ, jak jsem se vyzývavě bavila s jinými kluky, abys žárlil? A tys žárlil.
Myslela jsem si, že mě necháš, ale tys to neudělal.

Pamatuješ, jak jsem jednou vyklopila dort s jahodami na kobereček tvého auta?
Myslela jsem, že mi jednu vrazíš, ale tys to neudělal.

A pamatuješ, jak jsem ti zapomněla říct, že na slavnost máme přijít ve večerních šatech, a tys přišel v džínsách?
Myslela jsem, že mě opustíš, ale tys to neudělal.

Ano, je tolik věcí, které jsi neudělal.
Naopak, měl jsi se mnou trpělivost, měl jsi mě rád, chránil jsi mne.

Je tolik věcí, za které jsem tě chtěla prosit o odpuštění, až se vrátíš z Vietnamu.
Ale ty ses nevrátil.

Je jedno zlaté pravidlo: Žijeme svůj život jen jednou. A proto nic neodkládejme, poskytněme hned - všechnop dobro, které můžeme vykonat, každou něžnost, kterou můžeme někomu projevit. Nečekejme na později, nezanedbávejme to, protože nežijeme na světě dvakrát.

"Budoucnost bude taková jakou si ji uděláte. A rozhodujete o tom každým krokem, který děláte, každým činem, každým slovem…"