Září 2010

Kroniky Prydainu

30. září 2010 v 15:19 | hejave |  všechno možné
Dostala jsem se k nim úplně náhodou v knihovně a později jsem si je koupila. V češtině to jsou dvě knížky, ale jinak pentalogie. Je to fantasy a nemá chybu :-)
Hrdinou je Taran, pasáček vepřů. No, uznejte, na hrdinu to nezní zrovna nejlíp. On má stejné pocity a jediné, po čem touží, je stát se velkým hrdinou, o kterém se budou povídat legendy a který hodně dokáže. Jenže...když mu uteče věštecká svině, kterou má hlídat, je to pro něj příležitost něco dokázat, a tak se za ní vypraví. Narazí na moudrého prince a díky nové společnosti zjistí, že jeho dřívější představy o hrdinském skutku hraničí se zbytečným riskováním vlastního života, což zrovna moc hrdinské není. Potká také věčně užvaněnou princeznu Eilonwy, vedle které se nedá moc přemýšlet, protože neustále mluví (pokud nemá roubík v puse) a pro všechno má výtečné přirovnání. Většina z nich fakt stojí za to.
Postupem času oba rostou, potkávají další přátele, třeba Flama se zvláštní harfou, na které praskají struny vždy, když si bard něco přibarví, což se děje každou chvilku, nebo Gurgi, zvláštní tvor, ale hodný, věrný Taranovi, který nevypadá zrovna chytrý a nadaný, ale díky své vytrvalosti nakonec pomůže tam, kde to ostatní vzdají.

Jestli chcete vědět víc, určitě si Kroniky Prydainu přečtěte a připravte se na kombinaci všech možných fantasy příběhů. (Mně to nejvíc připomíná Eragona a Narnii). Pokud se při čtení nerozesmějete nahlas, určitě se na mnoha místech budete smát aspoň potichu. Mně po pár desítkách stránek připadalo, že už všechny znám dobře, o to víc jsem ale prožívala, jak se vyvýjely jejich charaktery, ať už k dobrému, nebo k špatnému.
Líbilo by se mi, kdyby se podle toho někdo rozhodl natočit film :-)

Autorem pentalogie je Lloyd Alexander.




Bylinky: kopřiva

30. září 2010 v 12:26 | hejave |  všechno možné

Mlha nad rybníkem

Mám takový pocit, že jsme letos přišli o takový ten krásný barevný relativně teplý podzim, nemyslíte? O chladnější vzduch, ránní mlhu, deštivo, prostě klasické anglické počasí, které nás volá k procházce krajinou nebo k večeru u krbu.
Dneska ráno jsem zase místo spaní řešila postavy ve svojí knížce xD Včerejší návštěva hřbitova pozdě večer mi na zdraví nepřidala, takže jsem se rozhodla pro bylinkovou terapii...

Totiž...v létě jsem při přestavbě chalupy narazila na hodně starou zaprášenou knížku o bylinkách. Přečetla jsem jí jedním dechem a hned začala sušit. Rozhodla jsem se vždycky sem něco málo napsat o nějaké bylince, co jsem vyčetla z té kouzelné knížky...

Moje favoritka je kopřiva, zaprvé proto, že je opravdu zdravá, zadruhé proto, že jí bezpečně poznám, takže se nemusím bát otravy :-D


Díky své schopnosti ničit bakterie napomáhá zelený čaj likvidovat zubní kámen.

Je výborná na pročištění krve, kůže, pomáhá při astmatu, ekzémech, kožních problémech, bolestech hlavy, podporuje imunitní systém a mnoho dalšího...Na podzim a na jaře je výborná na detoxikaci, to se pije šálek každé ráno. Jakožto dokanalá bylinka se ovšem, samozřejmě, nesmí užívat pořád, vždy je dobré jí po měsíci tak na týden vynechat. Také někdo říká, že zbavuje tělo vápníku. Co se toho týče, pokoušela jsem se najít odpověď na internetu, ale názory se rozchází. Někdo tvrdí, že je to pravda, ale že to člověku neublíží, jiní říkají, že naopak vápník doplňuje, no a teď si vyberte ;-)

Kopřivu je dobré sbírat na jaře nebo v létě, nechá se usušit na papíře (tak dlouho, až budou lístečky tak suché, že budou při zlomení "praskat") nebo pít čerstvá, to je lepší. U čerstvé zalijte lžičku na 1/4 litru a nechte vylouhovat asi 2-3 min., u sušené vrchovatou lžičku, louhuje se ale trochu déle, cca 5 minut. Měla by se pít teplá, protože potom je účinnější...

Někdo zastává názor, že je tu na každou nemoc nějaká bylinka, jiný, že ibalgin spasí všechno. Ani jednoho neodsuzuji, jenom si myslím, že kolikrát zbytečně bereme antibiotika na něco, co jde vyléčit přírodní cestou. A výsledek? Antibiotika, největší pokrok, přestávají účinkovat. To, co jsme nacpali do přírody kolem, se nám jednou vrátí. Jasně, nemám nic léčbě, když je to nutné, to si zase nemyslete :-) Jenom věřím, že když medicína dokáže postupovat dál v pokroku a přitom se nebude bát tradic a bylinek, bude nejefektivnější.


Jinak pro další informace o sušení bylinek a můžete zkusit třeba tyto stránky.

Začátek?

29. září 2010 v 17:44 | hejave
Začátek????????

Vlastně mi už dávno došlo, jak potřeba je tenhle blog buď zrušit, nebo všechno vymazat a začít znova (k tomu prvnímu jsem neměla daleko, pro to druhí jsem se nakonec rozhodla). Nové články a hlavně vlastní tvorba.
Když dneska ráno zazvonil budík, Waka Waka od Shakiry( které mě mimochodem čas od času pěkně rozčílí, když mě její řvaní začne budit z nádherného snu), vůbec jsem neměla chuť vstávat, ale nakonec jsem si došla do kuchyně uvařit čaj. Jedna věc, která mě mimořádně baví, je sledovat obličeje těch nejbližších, když mě pět minut před osmou spatří v kuchyni v županu. Do školy jsem šla sice až hodně pozdě a na tři hodiny, protože mi nebylo nejlíp a taky se mi tam prostě nechtělo...Vždycky to potlačím a jdu tam, ale dneska to už nešlo, a tak jsem si udělala hezký ráno bez spěchu, na který ještě budu určitě vzpomínat dlouho. (Učitelé taky). Omluvenka? Nevolnost nebo osobní volno... :-)
Teď bych se už zase měla jít učit...Stačilo mi odpoledne v knihovně. Když jsem zjistila, že mám asi prázdnou nádrž v autě a chcípl mi na kopci motor, málem jsem se z toho zbláznila, ale pak jsem se uklidnila, dala tam jedničku a přes ručku se rozjela. A myslím, že bych to tak měla udělat i ve svém životě. Jestli se mi něco nelíbí, je to ve mně. Můžu to buď zastornovat a vykašlat se na to, nebo si ujasnit, proč mám problémy a začít je řešit. A víte co? Zní to docela dobře.
A taky chci jít za svými sny. Už si nebudu lhát, že na to nemám, že je život zlej, ale prostě něco udělám sama. Říká se, že nové příležitosti k nám přicházejí v přestrojení za problémy. Že je život plný kontrastů, a kdybychom nikdy nepoznali smutek, nemohli bychom poznat ani radost, protože bychom to neměli s čím srovnat. Jestli jsem měla celé září náladu pod psa, teď to chci změnit. Už mi bude jedno, jak se na to budou dívat ostatní, protože oni nejsou já.

Zkusme hledat štěstí v každé životní situaci :-)

raj.jpg