Duben 2009

Moje cesta do Anglie

25. dubna 2009 v 13:54 | hejave
Začlo to v sobotu. Vlastně ne! Začlo to už v září, když jsem se dozvěděla, že naše třída pojede do Anglie. A tehdy jsem se definitivně rozhodla jet do Anglie.
Nebylo to zrovna levné. Rodiče jsou toho názoru, že jsem si vybrala všechny dárky na dalších deset let.

http://eurovikendy.pekne.cz/img/foto/anglie-trafalgarske-namesti.jpg

Týden před odjezdem jsem se stresovala, jestli stihnu všechno zabalit. I po odjezdu celou dobu v autobuse jsem měla strach, jestli jsem všechno zabalila. Až s odstupem času se ukázalo, že moje obavy byly zbytečné a brala jsem toho víc, než jsem musela.
Ok, když přehlédnu fakt, že jsem si připadala jako debil, který s sebou veze celý pokojíček, bylo to v pohodě.
http://www.victorinox.cz/data/USR_001_NAVODY/30341103_f.jpg

Cesta utíkala pomalu a já se stresovala a stresovala, co bude dál...Tolik jsem se bála, že se mi udělá špatně, až...že neuhodnete, že se mi skutečně udělalo špatně?
V autobude jsem se snažila nespat. Mezi mé noční můry totiž patří strach, že budu spát v autobude s otevřenou pusou, ze které poteče slina, a přitom vydávat nechutné zvuky, mezi spolužáky, kteří se budou smát a fotit si mě.
Ale i tohle bylo v pořádku. Usnula jsem, hlavu decentně opřenou o ruce, které svíraly povolenou čelist, aby se nemohly otevřít ústa.
Není zas taková sranda, že se mě rozbolely zuby.
Ale když jsme dorazili do Paříže, věděla jsem, že teď už bude jen pohoda. Snad nemusím říkat, že jsem se trochu spletla.

http://pariz.eurovikendy.cz/img/pariz.jpg

V Paříži je pěkně. Ano, cestovat Paříží je krásné, když vám není špatně, nemáte hlad, nechce se vám na záchod, nejste unavení z deseti hodin chůze. Na druhou stranu, cesta na Eifelovku byla dobrá. Nechci tím samozřejmě říct, že to bylo jen díky tomu hezounovi, který nás vezl výtahem. I výhled byl pěkný a fotky taky (nejen jeho).
Pobyt v hotelu Formule 1 trochu překonal mé očekávání. Nejenom díky samočistící schopnosti sprch a záchodů, které byly v nedostatku a znamenaly, že se do nich nahrnula horká voda a desinfece dokonce i tehdy, když v nich byl živý tvor v podobě turisty. Bylo dobré, že se v malé místnosti dalo zatopit, i když to nebylo nutné, protože tam chyběl kyslík a samo o sobě tam bylo vedro. Líbilo se mi zrcadlo na pokoji, i když jsem z něj nic neměla, protože před ním věčně stála spolužačka a čistila si zuby.

http://lm.hotel.com.au/common/ImageGallery/HotelImage.aspx?hid=61485&s=0

Když jsme dojeli do anglie, upotala mě příroda. Přála jsem si v ní navždy ulehnout.
Místo toho jsem dalších deset hodin musela fotit památky a poslouchat sáhodlouhé řeči o tom, které královně zemřel manžel- řeči delší, než bylo nutné. Nevadilo mi, že průvodkyně mluví, protože jsme jí neposlouchali a v záplavě spolužáků nebyla vidět. Vadilo mi to strašný chvátání.
Takže když to shrnu, moje motto bylo: "Usmívej se! Bude hůř."

http://i.ck.cz/f/334/11s.jpg

Do Anglie jsem jela proto, abych zjistila, jestli se domluvím, viděla Baker street a muzeum voskových figurín.
Baker street jsem neviděla, v muzeu voskových figurín jsem nebyla, ale domluvím se.
Nejvíc mě upoutaly anglické parky. Ty jsem si úplně zamilovala.

http://www.pps.org/graphics/gpp/st_james_park_2_xlarge

http://www.earthdocumentary.com/london/st_james_park-01.jpg

http://www.european-city-parks.com/wp-content/uploads/2006/10/london_hyde2_01.JPG

A úplně nakonec jsem chtěla zmínit reakci spolužáka, když jsme na zpáteční cestě konečně zastavili na české benzínce.
Usmál se a pronesl: "Všichni mi říkali, abych se učil jazyky, že budu rozumět. A konečně...mají pravdu! Rozumím každé slovo!" Myslím, že ostatní ale takovou radost neměli.
Já si koupila bagetu a když mi prodavačka vrátila ze stovky drobné, radostně jsem se usmála. "Konečně prachy, ve kterých se vyznám."
Takže až vaše třída pojede do Anglie, jeďte taky. Stojí to za to.
Anglie mi přirostla k srdci. A navíc...
Kde jinde byste viděli, jak je možné uštvat všechny lidi v autobude snadno a rychle?

Smutek...

16. dubna 2009 v 14:39 | hejave
http://image009.mylivepage.com/chunk9/274367/233/smutek.....jpg

Smutek...omlouvám se za svojí náladu :-(

Prostě zklamání, nešťastná láska, zlomené srdce, zamrzlé slzy, a žádná naděje :-((
Omlouvám se, jeslti vás s tim už štvu...rozhodně si nemyslete, že jsem emo nebo tak. Prostě jsem zažila obrovský zklamání a hrozně to bolí...
Až budu veselá, napíšu, slibuju!!!
Evča



Ze všech vášní duše škodí tělu nejvíce smutek.
Sv. Tomáš Akvinský
http://www.roztomilosti.cz/wp-content/uploads/2008/04/roztomile-kotatko-smutek.jpg

O radost se člověk dělí, zatímco smutek nosí sám.
Jan Spálený

http://blackangel.bloguje.cz/img/smutek.jpg

Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí.
Catullus

http://thumbnail038.mylivepage.com/chunk38/549620/683/small_A%20ted%20SMUTEK,pr%C3%A1zdno,nic.jpg.jpg

A trochu naděje na závěr:

Hymna života

http://blog.obracanik.eu/uploaded_images/jaro-716144.jpg

Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.

Matka Tereza

http://dk.2i.cz/fotos/gallery/200708/27562.jpg

zdroj citátů zde

Nešťastná láska...

8. dubna 2009 v 21:10 | hejave
Nešťastná láska

Nešťastná láska...co dodat? Snad každý ví, jak to bolí, když někoho miluje, ale ten druhý ho odmítne, nebo se o něj vůbec nezajímá...
Tyhle obrázky se mi líbily...něco podobnýho zrovna prožívám a doufám, že to nebude dlouho trvat :-(


http://www.svetobrazku.cz/img/nestastna-laska3.jpg







nl012.jpg image by pure100
nl010.jpg image by pure100